MEZI SVĚTY

Hola hola, sluníčko volá!

Hola hola, sluníčko volá!

Dneska dopoledne nás měla na starost 910. Programy byly pestré a moc jsme si je užili.

První oddíl měli na starost dvě Barunky a Viktor. „Hráli jsme čelovku, pár vodních her a plnými doušky jsme si užívali teplé počasí.“

Lípa s Matym a Kryštofem si vzali na starost oddíl číslo 2. „Běhačky byly super a mohli jsme se jít ochladit do potoka!“

O třetí oddíl holčiček se staraly Anička, Zuzka a Alice. „Poprvé jsme hrály AZ kvíz a bylo to moc super!“

O zábavné dopoledne se také postarali Šimon, Dejv a Jáchym, kteří se čtvrtým oddílem hráli kruhy. „Namáčeli jsme se v bahně, plazili se pískem, vedoucí po nás házeli mouku a stříkali po nás vodou. Pak jsme hráli i nějakou vodní hru, takže jsme se aspoň trochu umyli, ale stejně jsme měli mouku až za ušima.“

Pátý oddíl si vzali na starost Lukáš, Lucka a Kačka. „Na chvíli jsme se schovali v lese a hráli jsme triády, ale pak jsme hráli i vodní hry s balónky na buzeráku. Moc nás to bavilo!“

Štěpánka, Bery a Ondra se postarali o oddíl číslo 6. „Na beachi jsme si za pomoci prostěradel a přehazovali balónky přes síť druhému týmu. To nás moc bavilo, protože jsme se aspoň trochu namočili a ochladili. Pak jsme hráli různé běhačky po táboře.“

Sedmý oddíl měla na starost Denča s Nelou. „V teepee jsme hráli minutové úkoly, které nás mega bavily. Pak jsme hrály barevnou bitvu, takže barvy jsme měly úplně všude!“

O osmý oddíl se starala Anička, Barunka a Mates. „Na hřišti jsme hráli vodní lodě, takže v tom příšerným vedru jsme se docela osvěžili, což bylo moc příjemný. Dopoledne se nám líbilo a byla to super změna!“

KRAKEN A CESTA NA OSTROV ZAPOMENUTÝCH DUŠÍ

Cesta je dlouhá, plavba úmorná a nám pomalu docházejí zásoby. Nutně jsme je potřebovali doplnit a přemýšleli jsme jak. Naštěstí jsme dnes po cestě narazili na ztroskotanou obchodní loď. Po hladině plavaly zásoby jídla, sudy střelného prachu, ale hlavně to nejcennější – rum. Věděli jsme, že takové množství zásob by se nám hodilo a stačilo by nám na další měsíc plavby. Byli jsme odhodlaní zásoby vylovit. Byl v tom ale malý háček. Loď neztroskotala jen tak. Nedaleko v zátoce čouhal z vody obrys nějakého mořského tvora. Pro naši smůlu to byl ten nejhorší mořský tvor… Kraken. Abychom mohli vylovit zbylé zásoby z obchodní lodě, museli jsme se opatrně potopit tak, aby nás Kraken nesežral. Ale nepodařilo se nám to všem. Někteří členové naší posádky se snažili vylovit ty nejcennější zásoby, ale Kraken byl neúprosný a sežral je. Naši nejstarší členové posádky se tak dostali na Ostrov zapomenutých duší, kde se duše utopených námořníků potácejí mezi životem a smrtí. Jediná cesta, jak je dostat zpátky do světa živých je, aby živí lidé vstoupili do této země a pokusili se je přesvědčit, aby se s nimi vrátili do lidského světa. Zdá se to jako jednoduchý úkol, ale to jsme nevěděli, že zbloudilé duše jsou zvyklé na klid, ticho a na tmu. Proto jsme se museli rozdělit do menších skupinek a pomalu si dojít pro svoje členy posádky a provést je světelnou branou. Branou, která odděluje svět živých a mrtvých. Bylo to náročné, ale naštěstí se nám podařilo všechny členy posádky dostat zpátky a naše lodě jsou zase kompletní a připravené na další cestu.

Pomalu a jistě se blížíme do cíle, ale čeká nás ještě kus cesty, na který musíme nabrat spoustu sil.

Plavbě zdar!