MEZI SVĚTY
1,2,3,4 oddíl jdou na hrad Svojanov
V sobotu jsme si sbalili svačiny, přezuli boty a vyrazili na celodenní výlet. Společně s oddíly 1, 2, 3 a 4 jsme se vydali na hrad Svojanov. Čekala nás zhruba desetikilometrová trasa, která vedla přes Manovu Lhotu, louky, lesy, kde jsme zdolali pár kopců. Aby nám cesta rychleji utekla, zahráli jsme si kolíčkovanou a nálety. Nechyběla týmová spolupráce, smích ani trocha zdravého soutěžení. V polovině cesty přišla velká hra – Lovci pokladu. Čtyři týmy si navzájem kradly poklad, a když se potkaly, všechno rozhodl kámen-nůžky-papír.
A co na výlet říkaly samy děti?
"Hry se mi hodně líbily – já mám rád hry!" (Max)
"Bylo to moc krásné, pěkné výhledy." (Venca)
"Cesta, hrad i různé hry byly super." (Any)
"V obchodech byli moc moc milí a bylo to super." (Zuzu)
Na hradě nás čekal rozchod. Někdo si koupil nanuka, někdo náhrdelník nebo nebo suvenýr, a někdo si jen sedl na lavičku a užíval výhledy. Domů jsme se vraceli s nohama trochu unavenýma, ale hlavami plnýma zážitků. Podle dětí, vedoucích i batohů, které to celé zvládly s námi.
5. a 6. oddíl na cestě k hradu Svojanov
Ahoj ahoj,
zdravíme z oddílu 5 a 6. Dnes jsme se totiž spojili a s nerozdělitelností 11 se vydali spolu na výlet.
Začátek byl ale krušný. Poznali jsme z blízka řadu klád, travin a především kopřiv. Komentář, který jsme u toho vedli, ale nebyl úplně tak příjemný David Attenborough. Tento svízel jsme naštěstí překonali a vylezli na překrásném vršku. To prostě nejde slovy vyjádřit. A po těchto polích jak z obrázku babičky, co má na zdi, jsme se vydali dál. To přišel první “nálet” a všichni jsme se museli schovat. Většina se jak srnčí bobci vysázeli do pole.
I přes snahu vedoucích byla největší zábava bezkonkurenčně bodláky a jejich házení. Jak málo stačí k radosti.
Vzali jsme to cestičkou přes Hartmanice. Určitě byla celá ves nadšená. Zas aspoň se ozvývalo i něco než Pápapapa papapapa pá. Slunce, seno a pár táborníků.
Prahlo nám velmi, ale to nás nezastavilo, pak jsme došli na pahorek naproti hradu. Nafotila se spousta fotek a pak dál i děti poznali správnou cestu na hrad.
Jakoby takové klesání a stoupání nezažil ani žádný MiG-23. Ha, kdo to může říct. A mezi námi, děti to zvládly lépe než vedoucí.
Hrad samotný jsme si prošli, viděli pávy, koupili si kofolu a nanuk a hlavně nějaké řetízky, náramky a náušnice na památku (určitě).
Cesta na tábor zpátky už byla krátká, ale pozor! Nevídanou specialitou našeho dynamického dvojoddílu bylo dělat mexickou vlnu na každé auto, motorku, kolo, koloběžku, běžce i oberlené.
Tuto exkurzi po krásách Pardubického kraje jsme zakončili bombasticky v bazénu. Prostě den jak zlatý korálek.
Vaše oddíly 5 a 6. ;D
7. a 8. oddíl hraje vyměňovanou v Rohozné
Osmička se sedmičkou se vydali do Rohozné, přičemž na každé křižovatce si cestu vybírali sami. Tím jsme se dostali na různá místa se spousty krásných výhledů Udělali dlouho žádaný nákup a následně hráli hru “vyměňovaná”, při které donesli spoustu zajímavých věcí jako je koloběžka, trojkolka, nebo třeba hrníčky.
Cesta zpátky byla už zaslouženě krátká a zábavná plná her.
“Nejlepší pocit byl když jsme vyměnili věštící kouli za trojkolku.”
“Nejvíc se nám líbilo, že jsme si cestu mohli vybírat sami.”
Oddíl 910. na koupačce V Poličce
Jaký byl dnešní výlet?
Luxusní. Bolavý. Osvěžující.
Odpovědi 910:
- Dnešní výlet byl super, naši vedoucí si pro nás připravily překvapení v podobě koupaliště v Poličce, kde jsme se mohli osvěžit pod 22 kilometrech.
- Cesta byla celkem dlouhá, ale na koupališti to bylo hezké.
- Nečekali jsme to do poslední chvíle. Moc jsme si to užili. Asi až na tu vodu. Ta byla fakt studená.
- Super, milé překvapení.
- Jeden z nejlepších výletů, co jsem kdy šla a jsem ráda, že jsem toto mohla zažít svůj poslední rok na táboře. 🫶🏻
